LÁSKA OKEM MUŽE
Ona v roli hospodyňky, která už má poklizeno, navařeno a s lehce třesoucí se rukou prostírá na stůl. On, v roli silného, dominantního a málokdy chybujícího, vysedá před domem z auta a nese sebou úlovek ve formě tučné výplaty. Sebevědomě vchází do kuchyně a s výrazem vítězství pokládá na stůl obálku s penězi, očekávajíc obdiv a uznání. Ona, jež byla už odmala vychována k takovému přístupu, mu automaticky tento obdiv a uznání projevuje. On si potichu myslí, že by s prací, kterou dělá, nejradši seknul, ale motivuje ho její projev lásky. Ona si potichu zoufá, jak moc ji jeho peníze spoutávají a jak na něm začíná být závislá. A i přesto, že ho nemiluje, se v daný okamžik překonává a lásku mu projevuje. Rodiče ji totiž x krát do její dětské duše vštípili, že láska je spojena s bolestí a obětí. Ona tomu uvěřila. On toho nevědomě využívá. Čím více se ona obětuje, tím větší pocit lásky v sobě má. Čím vícekrát je on za svůj úlovek uznán a obdivován, tím silněji je přesvědčen, že je milován. Je však tohle skutečně láska?
Evoluce nespí
Evoluce nespí a co se týče vývoje vztahů, je v poslední době velmi aktivní. Můžete si všimnout toho, že to co ve vztazích fungovalo před 4-5 lety, začíná být v tomto čase nefunkční. Vztahy, které nespojuje čistá láska, se začínají bořit jako domečky z karet. Pokud se jich ještě držíme, začíná nás to bolet víc než kdy jindy. Model, kdy na straně jedné je „typický“ muž a na straně druhé „typická“ žena je totiž u konce. Mužsko-ženské energie jsou v každém z nás natolik silně propletené, že už déle nejsme schopni udržet jen jednu část naší osobnosti. Evoluce nás v této době vyzývá ke sjednocení těchto energií v sobě, k přijetí své mužské i ženské stránky bez rozdílu zda jsme muž či žena. Čím dříve tuto informaci správně pochopíme, tím méně bolesti, stresu a strachu nás tato vnitřní transformace bude stát. Záměrem je vnitřní soulad jednotlivce, jeho pocit harmonie. Proto ti, kteří jsou nyní hodně dynamičtí a aktivní, jsou přírodou vyzýváni ke klidu a pasivitě. Proto ti, kteří jsou nyní příliš klidní a pasivní, jsou naopak vyzýváni k aktivitě a dynamice. Proto ti, kteří jsou příliš jemní a citliví, jsou nyní vyzýváni k větší zdravé síle, drzosti a zaměření. Proto ti, kteří jsou nyní příliš racionální a zaměření na své cíle, jsou přírodou voláni k uvolnění, ke svým pocitům a k neplánování.
Naše vztahy potřebují aktuálně nutně více lásky, pochopení a vědomí
Naše vztahy potřebují aktuálně nutně více lásky, pochopení a vědomí. Příroda to ví, a proto s každým z nás vede trpělivě soukromý dialog o tom, co je v našem životě opravdu to podstatné. Když tomuto hlasu nasloucháme, děláme v této době kvantové skoky, získáváme novou energii, objevují se před námi nečekané možnosti a život začíná dávat smysl. Když neposloucháme, držíme se pevně minulosti a bojujeme s tím, co k nám přichází, propadáme se do depresí, pocitu zoufalství, frustrace a nicoty z toho, jaký život žijeme. Příroda se s námi aktuálně nemazlí a je na nás spravedlivě přísná. Nemá totiž na vybranou, protože po dlouhé době, kdy nám velel mužský princip, se dostala do ne úplně dobré kondice. Pokračovat v tomto směru dál, znamená problémy pro život jako takový. Je zapotřebí, aby se naše vztahy uzdravily, aby pomáhaly k růstu, radosti a štěstí, namísto hádek, nedorozumění a vzájemného obírání se o životní sílu. Naštěstí však existuje řešení, cesta a to přes ženu, která si plně uvědomuje své ženství, sílu s ní spojenou a začíná ji bez zábran a strachu projevovat navenek. Úkolem této ženy je přivést muže zpět ke svému srdci, hodnotám a instinktu. Pak se teprve začínají plně uzdravovat naše vztahy a spolu s nimi i příroda.
Co podle mě láskou není?
Pokud potkáte nového partnera, ze kterého jste emocionálně vzrušení, vidíte všude jen jeho, myslíte jen na něj a nejste schopni se současně pohybovat nohama „na Zemi“, pak to podle mě není láska, ale zamilovanost. Zamilovanost je v podstatě hypnózou, kterou vytvořila příroda se záměrem našeho rozmnožování a přežití. Vlastnosti, které na počátku vztahu na partnerovi milujete, jsou přesně tím důvodem, proč se s ním po cca dvou letech (někdy dřív a někdy později) rozejdete. V tomto meziobdobí má na očích člověk většinou růžové brýle a často pod jejich vlivem dojde k těhotenství ženy. Výsledkem je bohužel mnoho rozpadlých vztahů a dětí, které vyrůstají pouze s jedním rodičem. Tenhle model je spíše produktem naší živočišnosti, biologie a instinktu, nežli produktem opravdové „lidské“ lásky a hodnot. Tato doba nám však dává jedinečnou možnost, rozhodnout se, kterým směrem se v tomto dáme.
Co podle mě láskou je?
Tuším, že je to „TO“, co nemůžete s partnerem „vytvořit“, „opravit“ nebo „napravit“, ale je to i „TO“, na co se společně můžete „naladit“. Podmínkou je partner, který vás přitahuje nejenom na povrchní vizuální úrovni, ale také na té hlubší, niterné. Láska nikdy nepřichází, ani neodchází, stále tu je a trpělivě čeká na každého, kdo o ni požádá. Váš partner funguje v podstatě jako zesilovač a připomínač vaší vlastní lásky, protože každý ji v sobě přirozeně má. Já jsem lásku v přítomnosti Té dotyčné pociťoval jako radostný klid na srdci, důvěru v nás oba a život, víru, že vše je a bude v pořádku, víru ve svou mužskou stránku, nenucenost, uvolněnost a až neuvěřitelnou přirozenost, která se ještě zesilovala při její tělesné blízkosti. Věřím, že pokud na tělesné i duševní úrovni dojde k takovému splynutí, signálem čistoty je intenzivní přítomnost, která je vstupní branou k lásce. Tato přítomnost odhání strach a přitahuje radost, proto mají oba pocit bezpečí a vzájemné důvěry. V této přítomnosti nedochází k chybám ani trapnostem, protože síla přítomnosti automaticky vypíná naše ega, která trapnosti a chyby způsobují. Kolem takového páru se vytváří neviditelná aura něčeho tajemného a současně přitažlivého. Lidé na ulici je se zájmem pozorují a někteří se dokonce zapojují do jejich dialogů. Takhle se v mé mužské optice projevuje čistá láska, která se touží skrze tyto dva dále šířit k těm, kteří ji aktuálně potřebují nejvíce.
Co je největším nepřítelem lásky?
Podle mě je to strach z lásky jako takové. Pravdivá láska totiž není jen růžová, ale současně v nás také boří vše, co láskou není. A tohle může bolet. Aktivuje to v nás různé druhy strachů, např: Strach z toho, že nebudu mít život pevně ve svých rukou. Strach z toho, že budu muset na světlo vynést většinu svých potlačených a zraněných pocitů. Strach z toho, že když se tomu druhému plně otevřu, budu zraněna stejně jako v minulosti. Strach z toho, že se můj život obrátí vzhůru nohama. Strach ze ztráty jistoty a podobně. Je jich celá řada. Podstatou je však to, že všechny tyto strachy pramení z naší hlavy, z ega, které v určité fázi začne s láskou a stavem přítomnosti tvrdě bojovat. Ego totiž nemůže na této úrovni dlouho existovat a bojí se o sebe. Používá k tomu jednoduchý trik – snaží se nás ze všech sil přesvědčit, že v tomto stavu spolu nemůžeme přežít, a že je třeba se z něj okamžitě vypnout a přepnout se zpět do racionálního světa (na zem). Paradoxně jsme však v momentu přítomnosti a lásky na zemi více než kdy jindy. Pokud této hře ega uvěříme, následky jsou smutné – dysfunkční vztahy, nemocná těla a z toho pramenící unavená příroda. Jsem přesvědčen, že našim společným aktuálním úkolem je naopak dotknout se tohoto stavu čisté lásky, pečovat o ni naší pozorností a spojit ji s naším tvořením, prací a aktivitami. Pokud je láska našim skutečným pánem a intelekt sluhou, pak máme velkou příležitost, aby se stal svět lepším místem jak pro nás samotné, tak hlavně pro naše děti.
Věnuji tento článek lidem, kteří jsou rozhodnuti žít pravdivější a láskyplnější život. Rád bych je touto cestou inspiroval a podpořil na jejich cestě. Z celého srdce si vážím všech, kteří se nebojí této divoké doby a ve svých vztazích jdou novou, neprošlapanou cestou, i když to mnohdy bolí. Speciální poděkování patří Té, díky které jsem měl možnost se opravdové lásky dotknout. Děkuji Ti za to, že jsi zkřížila mou životní cestu a za to že vůbec existuješ, protože svět si Tě zaslouží….
S pokorou, úctou a láskou v srdci…
David Urban
motivační kouč, autor tréninku "Jak lépe zvládnout změny"